Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jan Železný, oštěpařská legenda – část 4: Léta 2001-2006

19. 4. 2013

Předposlední díl cyklu monitorujícího kariéru „oštěpařského krále“ Jana Železného věnujeme jeho úspěchům a neúspěchům v letech 2001-2006.

Výsadní postavení na čele světového oštěpařského žebříčku obhájil Železný i na mistrovství světa 2001 v kanadském Edmontonu. I tady musel předvést výkon nejvyšší kvality.  V kvalifikaci se Janovi povedl výkon opravdu vynikající: 90 m 76 cm, rekord mistrovství!  Finále nabídlo zajímavý souboj: Obhájce mistrovského titulu Parviainen totiž hned na počátku soutěže hodil 91,31 m a vzal si rekord šampionátu do svého držení, leč Železný opětovně prokázal srdce bojovníka a hodem o jeden a půl metru delším – 92,80 m – se stal potřetí mistrem světa! Stříbrný byl tedy Aki Parviainen (91.31) a bronzový Kostas Gatsioudis z Řecka (89 m 95 cm). Jan se po svém vítězství na MS rozhodl pokoušet osud a uspět na Hrách XXVIII. olympiády 2004 v Aténách.

V říjnu 2001 se vzdal své funkce v MOV a věnoval se jen oštěpařské přípravě. Nevyhýbala se mu však častá zranění, a tak výsledky na velkých atletických podnicích nedopadly podle přání příznivců. Na mistrovství Evropy 2002 v Mnichově se sice kvalifikoval do finále soutěže, ale v něm se mu nezdařil ani jediný pokus a Železný skončil na posledním 12. místě, nejhorším ve své atletické kariéře (vítěz Steve Backley, Velká Británie – 88 m 54 cm, druhý Sergej Makarov, Rusko, 88 m 5 cm, a třetí Boris Henry z Německa – 85 m 33 cm). Na mistrovství světa 2003 v Paříži mu oštěp dolétl „jen“ do vzdálenosti 84,09 m, o více než jeden metr méně než vítěznému Sergeji Makarovovi z Ruska. Více hodili i Estonec Andrus Värnik a Němec Boris Henry, a tak na českého oštěpařského fenoména zbylo nevděčné 4. místo.

V lednu 2004 ohlásil Jan Železný svou kandidaturu do komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru. Při volbách na Hry XXVIII. olympiády 2004 v Aténách mu sportovci všech kontinentů dali důvěru a Česká republika v něm získala svého zástupce.

Bohužel, v samotné olympijské soutěži se Železnému nedařilo podle jeho představ. V kvalifikaci sice překonal limit hned prvním pokusem, ve finálovém závodě se však trápil. Oštěp ne a ne přeletět osmdesátimetrovou hranici. Na klidu mu při třetím pokusu nepřidalo ani čekání na běžce finálového závodu na 5 000 m. Zlepšoval se, ale výkon 80,59 m – hluboko za Železného schopnostmi – ho zařadil až na deváté místo a připravil mu veliké zklamání. Útěchou mu mohla být jen skutečnost, že na nejvyšším stupni ho nevystřídal žádný z jeho mnohaletých soupeřů, ale zástupce nastupující generace Nor Andreas Thorkildsen ( Thorkildsen měl nejdelší pokus 86 m 50 cm, osobní rekord, druhý skončil Lotyš Vadims Vasilevskis s 84 m 95 cm, rovněž osobní rekord, a třetí Rus Sergej Makarov – 84 m 84 cm).

„Honza“ měl startovat i na MS 2005 v Helsinkách, ale pro zranění achilovky nakonec odřekl.

Na vrcholném mezinárodním závodě se Jan Železný objevil ještě v roce 2006, bylo to na mistrovství Evropy v Göteborgu. Ve finálovém závodě bojoval s nejlepšími a nakonec výkonem 85,92 m (hned prvním pokusem světový rekord kategorie 40letých) získal bronzovou medaili.  Na stupně vítězů jej doprovodili zlatý Andreas Thorkildsen z Norska (88 m 78 cm) a stříbrný Fin Tero Pitkämäki (86 m 44 cm). Thorkildsen, Pitkämäki a Železný po skončení závodu svorně děkovali divákům za přízeň v čestném kolečku, „Honzův“ trenér Jaroslav Brabec neskrýval slzy dojetí.  O měsíc později se Jan se světovým atletickým oválem rozloučil ve Stuttgartu. Závodnickou kariéru pak definitivně ukončil 19. října 2006 na mítinku v rodné Mladé Boleslavi. Byl to velmi silný okamžik, kdy na Janovu rozlučku dorazily takové veličiny naší atletiky, jako byla paní Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem 1952,  další oštěpařka Barbora Špotáková,  výškař Tomáš Janků a Svatoslav Ton. Kariéra jedné velké atletické legendy se rokem 2006 ukončila.

Co bylo dále, o tom poslední díl seriálu příště.

(využito informací z www.olympic.cz, www.atletika.cz, www.wikipedia.org, další zdroje atletické přenosy ČT z ME 2006 v Göteborgu a www.sportovci.cz, anglický zdroj přeložila a vše shromáždila Michaela Famfulíková)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA