Jdi na obsah Jdi na menu
 


Emil Zátopek, legenda mezi vytrvalci

5. 6. 2012


Emil Zátopek, atlet, narozen 19.9.1922 v Kopřivnici, a zemřel 21. listopadu 2000 v Praze. 18násobný světový rekordman, čtyřnásobný vítěz olympiády, držitel jednoho olympijského stříbra, medailista z mistrovství Evropy. Jeho manželka Dana byla vynikající oštěpařka  (její profil zde: http://www.atletika.cz/reprezentace/medailony-atletu/dana-zatopkova-1/ ).

Emil se narodil jako šesté dítě. K atletice se dostal omylem – koncem 30. let nastoupil do Baťovy průmyslové školy ve Zlíně, kde jej vychovatel donutil účastnit se běhu městem. Emil doběhl druhý. Ve Zlíně vedle Tomáše Šalém běhal osmistovku a 3 kilometry. Během závodů většinou Zátopek za Šalém anebo Janem Haluzou. Poté začal trénovat sám, vymyslel si originální způsob přípravy -400 metrové úseky s několikanásobným opakováním, který od něj přebírali i zahraniční atleti.

V říjnu 1943 Zátopek absolvoval prvý závod na 5000 metrů a příští rok vytvořil první československý rekord- bylo to na 2000 metrů časem 5:33:4. Týž rok v září jako první český atlet zaběhl 5000 m pod 15 minut.

Když válka skončila, Zátopek nastoupil na vojenskou akademii,  ale do té doby, než vznikl Armádní tělovýchovný klub ATK i nadále zastupoval oddíl Baťa Zlín. Nejprve se specializoval na „pětku“ – v letech 1945-54 se stal na této trati osmkrát mistrem ČSR, v letech 1947-50 vedl světové tabulky.

V květnu 1948 si na závodech v Budapešti poprvé Zátopek zkusil běh na 10 000 m, čas 30:28,4 znamenal nejen vítězství, ale i československý rekord. O tři týdny později pak jako první československý atlet zaběhl 10 000 m pod 30 minut.

První souboj se světovou elitou přišel na ME v Oslo 1946, kde Emil doběhl pátý.

Při olympiádě v Londýně 1948 Emil Zátopek vyhrál 10000 metrů (29:59:6), a na 5000 metrů byl druhý (14:17:8, vítěz Belgičan Gaston Reiff,14:17:6).

NA ME v Bruselu 1950 E.Zátopek triumfoval jak na desítce (29:12:0, rekord mistrovství), tak na pětce ( 14:03:0).  Na deset kilometrů Emil dlouhých sedm let, v době od roku 1948 do roku 1954, vévodil světovým tabulkám, celkem pětkrát v ní překonal světový rekord a jako první člověk na světě zaběhl vzdálenost 10 000 m pod 29 minut – bylo to časem 28:54,2 v červnu 1954 na závodech v Bruselu.

Mistrem Československa byl Zátopek pouze dvakrát ( 1952+53), daleko větší počet medailí měl z republikového šampionátu v krosu (v letech 1948-55 získal pět titulů mistra své země). Za svého atletického života překonal Zátopek celkem 50 československých rekordů, z toho osmnáct jich bylo zároveň světovými – byl prvním člověkem, který za jednu hodinu uběhl více než 20 km (v září 1951 na proslulé atletické dráze Houšťka u Staré Boleslavi 20 052 m) a jeho československý rekord na 25 000 m platí dodnes.

Svoji největší slávu ale Emil Zátopek zažil na olympijských hrách v Helsinkách 1952. Tehdy už byl 4 roky ženatý s oštěpařkou Danou. Deset kilometrů nabídlo opakování souboje z Londýna 1948 mezi dvěma velkými kamarády, ale i rivaly, Emilem Zátopkem, a Francouzem Alainem Mimounem. A stejně jako v Londýně Emil doběhl první (29:17:0), a Alain Mimoun druhý (29:32:8). Velmi napínavou podívanou nabídl běh na 5000 metrů. O stupně vítězů tam opět bojovali Mimoun se Zátopkem, dále Němec Herbert Schade,  a Angličan Chris Chataway. Při náběhu do posledního kola byli tři závodníci před Emilem. Půl kola před cílem ale atletům vepředu začalo docházet. V závěrečné zatáčce upadl Chataway a Emil už před sebe nikoho nepustil – triumfoval s časem 14:06:6. Alain Mimoun byl opět druhý. Ten samý den získala i Dana Zátopková zlatou medailí v hodu oštěpem.

Maraton. Klasická atletická disciplína. Emil Zátopek ji běžel poprvé v životě, a hned na helsinských olympijských hrách! Běžel až do 26. km ve dvojici se švédským atletem Janssonem, do cíle už ale doběhl sám. Finské publikum ho vítalo na stadionu s neuvěřitelnými ovacemi:„ Za-to-pek! Za-to-pek!“, skandovali. Emil doběhl do cíle v čase 2:23:03:2. Finové Emila  milovali, nazvali jej  „Satupekka- Pohádkový Péťa, což byla zkomolenina jeho příjmení Zátopek .

ME v Bernu 1954. Zátopek opět na desítce vítězí (28:58:0), na 5 km je třetí (14:10:2, vítěz Sovět Vladimir Kuc – 13:56:6).

Po ME 1954 v Bernu  však před Hrami XVI. olympiády 1956 podstoupil operaci kýly. V Melbourne proto startoval jen v maratónu, v němž doběhl na šestém místě. Zvítězil Zátopkův velký kamarád a rival Alain Mimoun z Francie (2:25:00).

S aktivní atletickou kariérou se Zátopek rozloučil v roce 1958. Pak pracoval na ministerstvu národní obrany v oddělení tělesné přípravy vojsk. V roce 1968 patřil k nejpopulárnějším a nejodhodlanějším nositelům myšlenek "pražského jara", což vedlo v roce 1969 k tomu, že byl propuštěn z armády. Dále byl zaměstnán jako pomocný dělník u stavební geologie, od roku 1976 až do penze v dokumentačním středisku Československého svazu tělesné výchovy. V roce 1975 mu jako prvnímu českému sportovci byla Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO udělena Cena Pierre de Coubertina.V roce 1999 se stal českým olympionikem století.

Zemřel 21. 11. 2000 v Praze ve věku 78 let. V Národním divadle mu byl 6. prosince téhož roku uspořádán velkolepý pohřeb, na který dorazil i jeho přítel Alain Mimoun. Ten prohlásil: „Se Zátopkem to bylo jedinečné sportovní přátelství. Jeho odchodem jsem neztratil soupeře, ale bratra! Osud chtěl, abych potkal člověka, jako byl on. Byl to člověk s darem od Boha a přitom takový přítel! Nebýt Emila, byl bych možná já čtyřnásobný olympijský vítěz.“

Zátopek odpočívá na hřbitově v Rožnově pod Radhoštěm.

V roce 2012, kdy si atletický svět připomíná 60 let od jeho treblu v Helsinkách, byl uveden do Síně Slávy mezinárodní atletické federace IAAF.

Zátopkovy největší úspěchy:

LOH: 1. místo 10 000 m (1948), 1. místo 10 000 m (1952), 1. místo 5000 m (1952), 1. místo maraton (1952), 2. místo 5000 m (1948).

ME: 1. místo 5000 m (1950), 1. místo 10 000 m (1950), 1. místo 10 000 m (1954), 3. místo 5000 m (1954).

Světové rekordy: 5000 m: 13:57,2 (1954/Paříž), 10 000 m: 29:28,2 (1949/Ostrava), 29:21,2 (1949/Ostrava), 29:02,6 (1950/Turku), 29:01,6 (1953/St. Boleslav), 28:54,2 (1954/Brusel), 20 000 m: 1:01:16,0 (1951/Praha), 59:51,8 (1951/St. Boleslav), 25 000 m: 1:19:11,8 (1952/St. Boleslav), 1:16:36,4 (1955/Čelákovice), 30 000 m: 1:35:23,8 (1952/St. Boleslav), 6 mil: 28:04,4 (1953/St. Boleslav), 27:59,2 (1954/Brusel), 10 mil: 48:12,0 (1951/St. Boleslav), 15 mil: 1:16:26,4 (1952/St. Boleslav), 1:14:01,0 (1955/Čelákovice), hodinovka: 19 558 m (1951/Praha), 20 052 m (1951/St. Boleslav).

 

zdroje informací www.wikipedia.org, www.wikipedia.cz, www.olympic.cz,

http://zivotopisyonline.cz/www.atletika.cz a http://www.youtube.com/, dále 

dokument Olympiáda – díl Idol, rivalita, láska a přátelství (2004), anglický internetový zdroj přeložila a  informace do profilu shromáždila Michaela Famfulíková


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA